Aktuality

3. 8. 2020

Na soustředění se scholou jsem se těšila od začátku prázdnin. Každý rok je soustředění jiné a každý rok mám jiné zážitky. Byla jsem zvědavá, co zažiji letos...

Na soustředění jsem přijela o den později, ale slyšela jsem, že si to všichni moc užili i první den, kdy přijeli do ADCŽM Rajnochovice. Když jsme dojeli s Martinem na místo, ohromilo mě to místo a dům, ve kterém jsme pobývali. Byl zevnitř moc hezký a moderně postavený. Šla jsem všechny pozdravit a přivítat se s nimi. Zrovna se připravoval táborák a měly se opékat špekáčky. Někteří hráli fotbal, přehazku a někteří jen tak seděli u ohně a povídali si. Druhý den jsme šli na celodenní výlet na sv. Hostýn. Po cestě jsme zpívali, povídali si a cesta nám tak utíkala rychle. Během putování jsme se také modlili růženec. Když jsme došli na místo, čekali jsme na pana faráře Teťhala, který měl celebrovat mši na sv. Hostýně. Na mši jsme zpívali a byla moc hezká. Potom jsme šli zpátky a když jsme přišli, byli už všichni unavení, tak jsme šli brzy spát. Ve čtvrtek jsme hráli hry a byli jsme venku. Taky jsme zpívali nové písničky. V pátek dopoledne jsme stříleli na terč vzduchovkou a moc nás to bavilo, ale pak začalo pršet. Odpoledne jsme měli jít na zříceninu, ale bohužel pršelo, tak jsme hráli opět hry a měli jsme volnější program. Taky jsme zpívali, protože jsme secvičovali písničky na mši, která proběhla v rajnochovickém kostele. Přede mší jsme měli takovou debatu, kde jsme měli karty, na kterých byla vážná témata a my jsme o nich diskutovali. V sobotu už byl poslední den a my jsme se balili a uklízeli ubytování. Po cestě zpět jsme si povídali, zpívali jsme si a těšili jsme se, až budeme doma vyprávět, co jsme zažili.

Soustředění jsem si užila. Přivezla jsem si domů zase nové zážitky, které jsem na jiných soustředění nezažila, a duchovně mě to obohatilo. Už se těším na příští rok!

Napsala: Helena Jahodová

Více fotografií naleznete zde: https://strelickafarnost.rajce.idnes.cz/Schola_v_Rajnochovicich/

(foto dodali: Lenka Zamazalová/Teta Leňa, Jakub Vašulín/Kouba)

1. 8. 2019

V pondělí 15. 7. ráno vyrazila schola na letošní prázdninové soustředění. Již v Brně jsme stihli krátkou modlitbu v kapucínském kostele a poutavou přednášku o velké osobnosti rakouské monarchie baronu Františku Trenckovi, který je díky specifickým podmínkám a odvětrávání hrobky mumifikován v kapucínské hrobce.

Dále naše cesta pokračovala do Znojma, kde už na nás čekala rodina Mlčkovských. Bětka Mlčkovská nám zajistila prohlídku města vyhlídkovým turistickým vláčkem, do kterého jsme se nakonec díky hodnému panu řidiči všichni namačkali. Shlédli jsme postupně klášter, údolí řeky Dyje, kostel sv. Mikuláše, rotundu sv. Kateřiny, Mariánské náměstí, radniční věž, městské lázně a vrátili jsme se zpět k nádraží. Čekala nás cesta vlakem do Šumné a následně busem do Bítova. Při těchto přestupech tam i nazpět můžeme hovořit o velké Boží ochraně, kdy některé spoje jeli nebo nejeli nehledě na prázdninový jízdní řád. Potom nás už čekalo ubytování na faře v Bítově, která nás trochu zklamala - byla stará a zatím neopravená, ale jak trefně poznamenal jeden z účastníků zájezdu Martin Kavalec: "I přes luxusní ubytování na této faře, jsme zůstali skromní." Fara měla nádhernou zahradu, která nám poskytla odpočinek a možnost ke hrám a zábavě. Využili jsme také fotbalové hřiště patřící k již uzavřené základní školě k fotbalu a noční hře.

V dalších dnech nás čekal celodenní výlet na hrad Bítov, zpáteční cesta lodí do Vranova, koupání ve Vranovské přehradě, večerní hry v lese, stopovaná na Cornštejn, představení pantomimou biblických příběhů, společné vaření a hlavně zpěv a nácvik nových písniček. Ve středu po mši svaté, na které jsme zpívali, nás navštívil také pan farář otec Milan Plíšek, který k nám krátce pohovořil o svém životě, o kněžské službě a o činnosti Fatymu - společenství kněží a jáhnů na Znojemsku.

Po celý týden nás provázelo krásné počasí, výborná atmosféra, radost ze společenství a dar hudby a zpěvu.

Díky Pánu za všechno. Přejeme všem našim milým kamarádům a fanouškům krásný zbytek prázdnin!

12. 5. 2019

O víkendu 4. - 5. 5. se naše schola vydala na malé soustředění na Velehrad. Vyrazili jsme společně vlakem, cesta nám pěkně ubíhala. Po cestě na Velehrad nám hodný pan řidič zastavil přímo u botanické expozice Živá voda. Počasí nám přálo proto jsme si expozici uvnitř i venku dlouho procházeli a velmi jsme si ji užili. Poté jsme došli pěšky na Velehrad a setkali se s bratrem Václavem - jezuitou, který byl tak hodný a na Velehradě nás ubytoval. Čekala nás prohlídka Stojanova gymnázia, částí kláštera a zahrad. Po dobré večeři jsme si zazpívali a hráli dlouho do noci. V neděli nás čekala mše svatá v bazilice, při které jsme zpívali a po mši jsme navštívili farní kavárnu. Po obědě se kulturněji zaměření jedinci vydali na prohlídku baziliky a na mladší z nás čekali veselé hry na ubytování. Odpoledne jsme též měli hudební vystoupení v bazilice, poslechli jsme si také scholu z Konice a z Velehradu. Navečer jsme se sbalili a plni dojmů a duchovních prožitků jsme se vrátili do našich rodných Střelic.

Děkujeme za tuto možnost bratru Václavovi a také všem zúčastněným, malým i velkým.

Více fotek také zde: Facebook - Poutní areál Velehrad

17. 12. 2018

Přejeme všem členům scholy, jejich rodinám, všem příznivům naší scholy a střelickým farníkům požehnané vánoční svátky, v klidu a radosti z narozeného Ježíška a hodně zdraví a božího požehnání v novém roce 2019.

Těšíme se na všechny ve čtvrteční mše svaté!

17. 12. 2018

Na 2. neděli adventní se vydala naše schola zazpívat klientům Domova sv. Luisy. Zazpívali jsme naše oblíbené písničky z Koinonie a přidali několik českých lidovek, které si klienti zazpívali s námi. Poté půjčil Honza Dlapka kytaru panu Menšíkovi a ten nám také zahrál a zazpíval několik písniček. Všichni jsme si popovídali při dobrém čaji a perníčcích a s klienty jsme prožili velmi příjemnou adventní neděli.

Děkujeme všem za účast a povzbuzení klientů domova.

15. 10. 2018

V sobotu 13. 10. 2018 se vypravila naše střelická schola zahrát, zazpívat a zatančit klientům do Domova sv. Luisy a Hospicu sv. Josefa v Rajhradě. Společně s klienty jsme si zazpívali i lidové písničky a dostali jsme malé dárečky v podobě voňavých pytlíčků s levandulí. Toto vystoupení bylo pro obě strany radostné a domluvili jsme se na další návštěvě. 

Reakce paní Salajkové:

Dobrý den paní Zamazalová,

ráda bych poděkovala za vystoupení sboru Schola Střelice, který zpíval v našem chráněném bydlení v sobotu 13.10. 2018. Podle reakcí našich obyvatel se vystoupení velmi líbilo a i s odstupem si na Vás vzpomínají a mluví s nadšením a úsměvem, který je nejcennější a i pro nás je odměnou.

Děkujeme a pokud to bude možné, rádi vás přivítáme znovu,

s přáním pěkných dnů,

10. 10. 2018

Z pohledu Lenky Zamazalové:

V neděli 7. 10. 2018 na svátek Panny Marie Růžencové se vydalo asi 60 poutníku ze Střelic - členů scholy, rodinných příslušníku a kamarádů na pouť na naši hlavní moravskou baziliku na Velehrad. Na Velehradě nás všechny mile přivítal náš střelický rodák jezuita Václav Dlapka, který nás provedl nádvořím baziliky a hlavně rozlehlým podzemím, kde jsme se někteří málem ztratili. Poté jsme se účastnili nedělní mše svaté, při které jsme společně zazpívali. Po mši svaté jsme též měli malé hudební vystoupení. Setkání bylo zakončeno návštěvou cukrárny a hřiště, celý den nás provázelo krásné počasí. Děkujeme bratru Václavu Dlapkovi za pozvání na Velehrad a těšíme se na příští setkání. Za vše mluví citace Václava Komárka: "Děkuji, že jsem mohl jet s vámi, byl to úžasný zážitek, naposledy jsem byl na Velehradě v roce 2014."

Z pohledu Petry Zoubkové:

V neděli 7. 10. 2018 vyrazilo ze Střelic 10 osobních automobilů směr Velehrad. Tato vyjížďka byla plánována půl roku dopředu a s některými organizačními změnami se opravdu uskutečnila. Sešli jsme se před střelickým kostelem patnáct minut po dvanácté, doladili jsme zasedací pořádek v autech a vyrazili jsme. Cesta byla rychlá a pro každého úplně jiná, protože 10 aut = 10 společenství. Byla nepsaná domluva, že se během cesty pomodlíme desátek růžence. V pohodě a bez nehody jsme se sešli až na Velehradě před obchodním domem s bankomatem na parkovišti. Po telefonické domluvě se tam s námi sešel i bratr Václav Dlapka a opravdu s velkou energií a znalostmi nás vedl do lapidária, kterým nás provedl. Myslím, že nikdo nezapomeneme na vyobrazení mozaiky od slovinského umělce, jehož jméno jsem zapomněla, a které se určitě objeví v dalších reflexích od členů scholy. Ještě si pamatuji, že to bylo vyobrazení ze Zjevení sv. Jana. Já osobně jsem mohla na tom výjevu oči nechat. Bohužel čas byl neúprosný a tak jsem netaktně zasáhla do výkladu a popohnala celou výpravu, abychom stihli zpěv při mši sv. i ten další. Bratr Václav nás vedl klikatými uličkami a my jsme ho s naprostou důvěrou a zapálením následovali. Ovšem výklad utichl a někdo zahlásil: "Bratr Václav odbočil a my tu chodíme sami." Z jiného místa se ozvalo: "Chodíme pořád dokola, tady už jsme byli." K mé velké radosti se náš vůdce opět vynořil a my jsme jej radostně následovali. Ukázal nám také pár okének, která byla velmi úzká. Prozradil, že se jednou za půl roku zavírají a pak zase otvírají kvůli větrání. Tento úkon však mohou provádět jen malé tenké děti, které se do otvorů vejdou. Zájem o zavření okna byl velký a tak tento historický okamžik využil Teodorek Liška a opravdu vylezl až k otvoru a okénko zavřel. Bylo to okénko na vzácném místě, kde je uchovávána zlatá růže - dar papeže sv. Jana Pavla II. Velehradu v době, kdy mu bylo z politických důvodů zakázáno přijet osobně na Velehrad. Odtud už byl jen malý kousek k východu. Nyní nastala pro scholu pracovní část pouti. Kluci ministranti se oddělili a šli se připravit do sakristie s bratrem Václavem. Schola se vracela do aut pro nástroje a noty. Času už moc nebylo, proto patří velké dík celé schole i doprovodným orgánům, že se stihli připravit do začátku mše sv. Já jsem poslední minuty trávila v sakristii, kde jsme se snažili dovolat na kúr a nedařilo se. Bylo nutné domluvit s řeholní sestrou - varhanicí, kdy budeme zpívat. Nakonec se akce zdařila, dostala jsem nějaké instrukce od pana faráře a odcházela jsem téměř v čase, kdy kráčel k oltáři liturgický průvod. Mše sv. v bazilice v takovémto společenství a na takovémto místě byla hlubokým zážitkem. Hlubokým a nezapomenutelným zážitkem zvlášť pro menší zpěvačky bylo Kubovo roztrubování se za dveřmi baziliky, které se, což Kuba samozřejmě netušil, neslo libými tóny tichým, důstojným prostorem. Měla jsem dojem, že pan farář u oltáře chvíli naslouchal a kdoví, co mu při tak krásné hudbě plynulo hlavou... Děti, byli jste při mši sv. vzorné! Krásně jste zpívaly! Občas možná nějaká chybka zazněla, ale to je lidské a navíc jsme chválili Pána Boha, jak nejlépe to v dané situaci šlo. Místní pan farář říkal, že to mělo jiskru a z toho jsem měla obrovskou radost!Jé, ještě poznal, že zpíváme písničky od Arky Noego! To je v mém okolí první nezasvěcený člověk, co se týká naší hudby a ví, kdo je Arka Noego. Prozradila jsem mu, že cestu k ní nám ukázal náš pan farář. Ještě říkal, že byla cítit ta energie, ten elán a já s ním souhlasím. Po mši sv. jsme pak zazpívali ještě pár písní a povedlo se! Za zmínku také stojí, že i když v bazilice na závěr nezůstalo mnoho lidí, přece jen zůstalo několik zajímavých lidí a proběhla až neuvěřitelná, neplánovaná setkání známých z dřívějších dob, nebo neznámých lidí, a přece si v ten moment tak blízkých. Netroufám si psát konkrétně. Jen jsem tak cítila, že nic není náhoda, a že Ti lidé byli vzájemně potěšeni. Po mši sv. nescházelo agapé v cukrárně, kde kvůli nám někde splašili dort rafaelo, který mě fakt hodně chutnal. Následovalo krátké popovídání, občerstvení, děti vyzkoušely nedaleké hřiště a pak už jen loučení a cesta zpět. Chtěla bych moc poděkovat všem, kteří toto pozvání na Velehrad slyšeli a odpověděli na ně svou přítomností. Já jsem z toho měla velkou radost, z každého, kdo přijel, mám dojem, že to byly krásné chvíle, krásný dar a jsem za něho vděčná. Když jsem se v pondělí ráno probudila, přemýšlela jsem, jestli se mi to jen nezdálo, ale Terezka mě vytrhla ze sna a poslala fotky, které pořídili. Celý balíček tak, jak přišel jsem Vám rozeslala podle toho, našla - li jsem adresy. I bratru Václavovi, který se ozval a poslal ještě odkaz na jejich facebook, kde máme také pár fotek. Pořizoval je pan Slinták, který nám, milí přátelé, dal dárek - růžové víno, sedlácký čaj, časopis Slovácko a nějaké letáky. Co jde vypít, příležitostně vypijeme, co jde číst, nechám ve zpěvárně na půjčení. Jen tak pro zajímavost... četla jsem v tom časopise Slovácko, že v Blatnici pod sv. Antoníčkem mají vinařství, v jehož počátcích byl děda Martin Teťhal, který každý měsích zapřahal za kolo vozík a vozil na nádraží vědro vína (56 l) a posílal do Prahy a taky panu Baťovi. Zajímavá jména, zajímavá místa, zajímavé příběhy a fotografie... Bohu díky za vše!

Petra Zoubková

Další fotografie zde: Facebook - Poutní areál Velehrad

24. 9. 2018

Dobrý den, jednoho krásného dne jsem Vaši scholu slyšel na koncertě. Strašně jste se mně líbili! Dnes večer jsem našel na internetu Vaše webové stránky, úžasné! Z teho Vašeho úchvatného vystupování a zpívaní opravdu nemůžu, proto Vás žádám, o vystoupení na Starých hodech 2018. Jednalo by se o neděli 21. 10.  2018 - mši svatou v 10:00. Přejeme si to jako chasa!
Předem děkuji za kladné vyřízení.

Za STŘELICKÉ STÁRKY Jakub Vašulín

My samozřejmě rádi zahrajeme!